Motivujte a odměňujte, nikdy nekřičte a nenapomínejte
Proniknout do tajů cyklistiky chce každé dítě. Nicméně zvládnout jízdu na kole vyžaduje hodně trpělivosti, dřiny a dovedností. Jak zajistit, aby pro vaši ratolest čas prožitý na bicyklu představoval radost a do sedla se vracelo s chutí?
S prvními cyklistickými krůčky není důvod otálet. S úvodními lekcemi na odrážedle můžete začít už ve dvou letech, přičemž je samozřejmě potřeba zohlednit vyspělost každého dítěte. Někdo má ve čtyřiadvaceti měsících větší motorické schopnosti, tudíž prostřednictvím odrážedla může získávat základy rovnováhy a řízení.
Byť se objevují názory, že odrážedlo není dobrým prostředkem, jde o skvělou průpravu, kterou je ideální kombinovat s jízdou na tříkolce, kde se dítě naučí točit pedály. Klíčové pro přechod na kolo je, aby vaše ratolest dokázala udržet balanc.
Jamile dítě povyroste a přestane bojovat s udržením rovnováhy, je čas k přestupu na nejmenší kolo. Mějte na paměti, že klíčové je, aby váš potomek dosáhl nohama na zem. Bude mít větší jistotu, nebude ho tížit strach.
Nesnažte se za každou cenu při nákupu ušetřit a zakoupit kolo pro budoucnost. Velmi pravděpodobně dítěti nevhodnou velikostí kola cyklistiku jen znechutíte, protože stroj bude vzhledem k věku příliš těžký, špatně ovladatelný. Navíc správným výběrem myslíte i na sebe, neboť kolo budete velmi často přenášet. Mnohdy je s ohledem na častou potřebu obměny lepší sáhnout po kole použitém, než novém na „několik let“ či bicyklu ze supermarketu.
V úplných začátcích můžete ke kolu namontovat balanční kolečka. Ale jakmile bude dítě schopné držet balanc a současně zabrzdit pomocí torpéda, kdy jen otočí nohama proti směru jízdy, tak je vhodné balanční kolečka přizvednout nebo úplně odmontovat.
Dítě můžete v začátcích přidržovat za rameno nebo za tlačnou tyč, která se montuje k rámu případně k sedlovce. Nikdy nedržte dítě za řídítka (nebude dělat pokroky v řízení) nebo za sedlo (netrénuje držení rovnováhy).
Buďte psychicky připravení, že první jízdy mohou provázet pády. Ale pokud nedojde k vážnému zranění, snažte se co nejrychleji na jízdu navázat. Pokud je však dítě unavené nebo se nesoustředí, nenuťte jej k dalšímu sportování. Mějte na paměti, že méně je někdy více. Tudíž pokud budete „ordinovat“ kratší lekce častěji, dosáhnete lepšího výsledku než při výjimečném, ale dlouhotrvajícím martyriu. Velkého progresu lze dosáhnout čas od času návštěvou dopravního hřiště, kde v kolektivu vrstevníků dítě vstřebává mnohé poznatky rychleji a s větším zájmem.
Zásadním faktorem je motivace. I za malý pokrok dítě pochvalte. Vždy současně popište případné nedostatky. Na škodu není ani sladká odměna, kterou můžete „vypsat“ za zvládnutí cesty do cukrárny či určitý časový úsek v sedle. Nejmenším dopřejte kupříkladu radost ze samolepky umístěné na rám, nebo oblíbeného plyšového maskota přichyceného ke kolu.
Vždy se snažte být pozitivní. Už samotná snaha naučit se jezdit na kole je pro vaši ratolest stresující, proto nemá valný smysl na dítě řvát a opakovaně jej napomínat. Ideální je končit každou „tréninkovou“ lekci pokrokem nebo alespoň s dobrým pocitem začínajícího cyklisty.
V neposlední řadě jděte sami příkladem. Pokud dítě uvidí, že sourozenec či rodiče sami jezdí, půjde o první předpoklad k vybudování vztahu ke kolu, respektive cyklistice.
Vždy mějte na paměti bezpečí vaší ratolesti. Už na odrážedle by měla být samozřejmostí helma a rukavice, které zabrání sklouznutí paže z řídítek a sají pot. Pořiďte dětem vhodnou obuv na první jízdy. Než si osvojí základy brždění, snadno by si mohly přivodit zranění dolních končetin.
Vítaným doplňkem je určitě zvonek a odrazky či blikačky. Rozhodně by součástí výbavy měl být kryt na řetěz, neboť eliminujete nechtěné zachycení kalhot či tepláků stejně jako jejich ušpinění. Odborníci rovněž jako skvělou pomůcku v úplných začátcích doporučují pro odbourání strachu chrániče na kolena a lokty. Samozřejmostí by pak měl být pravidelný servis kola, ať už rodiči nebo v servisu.